Úvod

Když byla v únoru 1990 v USA uzavřena dohoda o založení středoevropské školy podnikového řízení, děkan Fordhamské univerzity Arthur Taylor zdůraznil, že "tato škola musí stát na nejvyšších principech profesionality a morálky a že východiskem musí být zkušenosti systému Baťa, založeném na nezávislosti na bankách a burzách."

Akcie této firmy se nedostaly nikdy na burzu. Zlín byl vždy ukázkou výchovy k poctivosti, organizovanosti, efektivnosti, vysoké kvality a produktivity práce. Zde byla vždy vyzdvihována idea služby veřejnosti, zákazníkům. Zde byl veden boj o nový systém podnikání, o nové myšlení a o novou morálku v obchodě, boj o obutí lidí na celém světě. Všichni zaměstnanci podniku věděli, že jejich závody a podniky nemohou padnout, protože nejsou založeny na penězích a čachrování s nimi, ale na poctivé práci. Baťovy podniky byly založeny na důvěře pracovníků, které proměnily bývalé námezdní zaměstnance ve spolupracovníky na společném budovatelském díle. Na důvěře zákazníků, kteří v Baťových prodejnách kupovali levné a kvalitní boty. Na důvěře světové veřejnosti, která věřila, že je to Zlín, který ukazuje východisko z hospodářských krizí hledáním nových trhů a vysoce hospodárné práce. Je tomu již více než celé století, kdy Tomáš Baťa začal u nás zakládat obuvnický průmysl a odkdy se proměnil v legendu žijící v povědomí našich i jiných národů světa. Je to legenda stále "živá" a slouží jako příklad pro všechny moderní, tvůrčí podnikatele. V ČR i v řadě jiných zemí vybudoval T. Baťa závody a prodejny obuvi, které v současnosti zaměstnávají 70 000 pracovníků a které využívají nejmodernější výrobní, výpočetní aj. techniku a které jsou řízeny a spravovány nejmodernějšími způsoby a metodami. Je v nich využíván řídící, organizační a hospodářský - jedním slovem podnikatelský systém, jehož zakladatelem a tvůrcem se stal Tomáš Baťa.

Vytvořil jej v letech l922-l924 ve Zlíně, tehdy ještě malé slovácké vísce na Moravě. Od těchto let došlo v následujících desetiletích k pronikavému rozvoji a hlubokému propracování tohoto systému. V několika případech došlo již ve třicátých a čtyřicátých letech tohoto století i k jeho přejímání do jiných podniků a společenských poměrů. V současnosti se s výraznými prvky někdejšího Baťova systému setkáme v nejmoderněji řízených podnicích v mnoha zemích světa - od Japonska přes Hongkong a Jižní Koreu až po USA a celou Evropu. Které součásti tohoto systému jsou v jiných zemích nejvíce přejímány? Např. decentralizace podniků a také uvnitř podniků. Malé decentralizované jednotky uvnitř hospodářských organizací pracují na svůj účet (zisk a ztrátu). Mnozí podnikatelé zavedli účast zaměstnanců na zisku, která jim umožňuje mít vliv na řízení a hospodárný chod podniků. Převážná většina skutečných podnikatelů dnes pokládá za samozřejmé, že slouží veřejnosti a vyhlašují za svůj Baťův slogan: Náš zákazník - náš pán. V moderně řízených podnicích se stalo samozřejmostí týdenní vyúčtování mezd a platů, závodní spoření atd. Ti nejpokrokovější podnikatelé pořádají týdenní konference svých vedoucích, aby je informovali o hospodářských výsledcích podniku a aby zabránili tomu, že žádný závažnější hospodářský nedostatek nemůže trvat déle než týden. Jiní podnikatelé zavádějí systematický výcvik svých zaměstnanců, zejména mládeže, snaží se pronikat i do škol, aby jejich prostřednictvím připravovali mládež pro praktický život atd. S tím vším jsme se setkávali jako s naprostou samozřejmostí již ve dvacátých a třicátých letech u firmy Baťa. Japonci vysílali své mladé lidi do "učení" k firmě Baťa již od roku l929.

Ve větším měřítku začaly mnohé z těchto moderních řídících koncepcí pronikat do moderního průmyslu teprve po skončení druhé světové války. Tím se začala naplňovat dávná předpověď, kterou vyslovil Tomáš Baťa na konci dvacátých let tohoto století, když ve svém projevu k výpravě žurnalistů střední Evropy (při jejich příjezdu do Zlína) mj. řekl: "Jsme přesvědčeni, že veškerý průmysl dříve nebo později přijme náš způsob práce, protože přináší veliký prospěch všem."

Zatímco v jiných zemích světa nejprozíravější podnikatelé pozorně přejímali součásti Baťova systému a aplikovali je do podmínek své výroby a obchodování, tzv."socialistický" režim u nás se hned od začátku svého působení postaral o rozpad a rychlou likvidaci "potupné" podnikatelské profese. Potlačoval všude a všechno, co s touto profesí souviselo. Namísto podnikání začal vnášet do naší společenské půdy praktiky hospodářského řízení, používané v SSSR.

Proto mj. došlo také k tomu, že mnozí z našich lidí se nemohli jako podnikatelé vůbec projevit a jejich talent k této činnosti zůstal ležet ladem. Navíc přiměl tento režim mnohé z našich nejpodnikavějších občanů k odchodu do ciziny. Odcházeli nejschopnější, lidé toužící po výbojích, průkopníci nového a pokrokového, lidé nebojácní, ctižádostiví, ochotní podstupovat rizika, všichni, kteří se odmítli spokojit s chudobným a bezperspektivním údělem, který jim nabízeli komunisté. Tak z našich zemí odcházela po desetitisících a statisících ta nejlepší podnikatelská "krev", která hledala uplatnění svých přirozených schopností v jiných zemích a která se v nich účastnila při vytváření společenského pokroku. Teprve po l7. listopadu l989 se situace začala postupně měnit a současná doba doslova vyzývá všechny podnikatelské talenty, aby si osvojili podnikatelské principy i umění užívat je v praxi, aby pochopili, co je k podnikání nutné a tím aby u nás překonali všechno zaostalé z minulosti.

****

Pro postižení podstaty Baťova podnikatelského systému není nutné znát detailně příliš mnoho faktů, věcí a informací. Pro tento účel postačí, abychom v životě a díle T. Bati vystopovali a popsali uzlové etapy jeho života, způsoby, jak si poradil při řešení problémů a krizí, do nichž se v minulosti dostal a které musel sám řešit, jakými zásadami se přitom řídil. Jsem přesvědčen, že to byl právě účinek dobrých zásad, kterým zůstal i v největších obtížích věren a které se osvědčily i v době, kdy se již mnozí domnívali, že se jejich vliv úplně vytratil.

Všechno, co bude na dalších stránkách této knížky o tomto systému napsáno v sobě má prvky obecnosti a proto i opakovatelnosti. To znamená, že také ve sféře podnikatelského řízení v současnosti neexistuje nic, čemu by se nepodobalo něco z minulosti a co nenastane v budoucnosti. Také v podnikání, které se u nás začíná rozvíjet a k němuž vytváříme právní a ekonomické předpoklady, nebude ani u nás existovat nic, co se v jiných podmínkách neuskuteční znovu. Vždy jde "jen" o to aplikovat to, co tu již kdysi bylo, do jiných, změněných, "nových" společenských poměrů a podmínek.

Při zakládání nového systému došlo rovněž i u firmy Baťa k velkým změnám zvláště z hlediska vnitropodnikového řízení. Jestliže se ještě na počátku dvacátého století tradovalo, že rozhodující úlohu v podnikání mají pracovníci, kteří základ své činnosti spatřovali v tzv. organizační práci, pak zhruba od počátku šedesátých let odborníci pro podnikatelské řízení poznali, že těžiště podnikatelských aktivit se přeneslo z dřívějších organizačních činností do budování podnikatelských systémů a do jejich optimálního využívání řídícími orgány firem aj. organizací.

Baťův systém byl založen již počátkem dvacátých let a vedení této firmy instinktivně prohlubovalo jeho vliv i v následujících letech. Řídící orgány velmi intenzívně propracovávaly nejen základy, ale všechny další součásti tohoto systému a činily tak do takové hloubky a šíře, že to dodnes vyvolává údiv a respekt. Pro každou úroveň řízení byly např. propracovány základní zásady v podobě nejrůznějších "desater", podle nichž každý vedoucí v nejrůznějších oborech věděl, jaká jsou jeho základní práva a povinnosti, co má zejména ve své funkci sledovat, za co odpovídá materiálně a morálně, co by mohlo ohrozit výsledek společné práce v dílně, oddělení atp. Pro tento účel sestavilo vedení firmy mj. dokonce "katechismus" pro vedoucí oddělení, který může dodnes sloužit jako názorná ukázka toho, jak hluboce je celý tento systém propracován v celku i ve všech jednotlivých částech. Přes tyto pozitivní skutečnosti však ani členové samotného vedení této firmy nerozpoznali, že rozhodující roli přestávají hrát v podnikání tradičně pojímaní organizátoři a že těžiště práce všech řídících orgánů se v podnikání přesouvá do vytváření a využívání systémů.

Čím bylo způsobeno, že ani nejvyšší vedoucí pracovníci této firmy plně nepochopili význam systému, do něhož vložili tolik práce a námahy? Podle mne zde šlo o zřejmý nedostatek historického odstupu od vlastní činnosti při posuzování jejich výsledků a významu. Jen tento historický odstup mohl tvůrcům ukázat, že systém, do něhož nejlepší hlavy firmy vkládaly po dlouhá léta tolik píle a námahy sděluje i nám, současníkům, svoji skrytou sílu, o níž nemůžeme ani dnes zcela jasně vědět, jak dlouho a kde ještě jinde se uplatní a kde všude v budoucnosti může být využita. Dodnes jsme totiž svědky jeho stálé "mladosti", zvláště srovnáme-li jej s přežilými teoriemi tzv."vědeckých" organizátorů působících v administrativně - byrokratických podmínkách.

Při četbě této knížky čtenář pozná, že T. Baťa začal svou životní dráhu zatížen handicapem chudoby, nedostatečného vzdělání i světového rozhledu. Ale právě tak bude v knize ukázáno že všechny tyto handicapy již po několika málo letech svého "továrničení" překonal a že po vytvoření nového podnikatelského systému se za dalších deset let stala jeho firma jednou z nejznámějších obuvnických firem v celém světě.

Jeho podnik prudce rostl. Do jeho rozvoje a prosperity zapojil T. Baťa desetitisíce spolupracovníků firmy. Nejen že prokázal, že za stejné peněžní výdaje se dá v jeho podnikatelském systému - ve srovnání s administrativně námezdními systémy - dosáhnout i několikanásobně vyšších výnosů, ale byl dokonce přesvědčen, že i "veřejné úřady by se měly přeměnit z orgánů pouze kontrolních v orgány tvůrčí", neboť jedině tak by se dalo očekávat, že "za stejné množství veřejných výdajů by byl vybudován dvoj až trojnásobný počet staveb..."

Bylo by snad něco takového i dnes možné? Nejsou to všechno jen vzpomínky na minulost, která již dávno přestala platit a která za dnešních podmínek se již nedá zopakovat? Nikoli, v tržním mechanismu jde o stále živou praxi, která je široce využívána v podnikatelském světě v nejrůznějších zemích světa. V "doslovu" této knížky se čtenář dočte, že v zásadě se na kultuře podnikatelského systému firmy Baťa, jejíž centrum je dnes v Kanadě, nic podstatného nezměnilo, že tento systém obdivuhodně obstál ve zkouškách společenských proměn a času a že tyto změny, ke kterým muselo nové vedení firmy přistoupit, se nedotkly základů systému, jak jej do podnikatelské praxe zavedl Tomáš Baťa.

Jak to vše T. Baťa dělal, jak dokázal myslit tak daleko kupředu, do budoucnosti, co si musel odříct a co si mohl dovolit, kdo to vlastně byl Tomáš Baťa, o těchto a mnohých jiných otázkách se čtenář dočte na stránkách této knížky.

Při práci na ní jsem využil stovek nejrůznějších článků, statí a mnoha knih, které byly již v uplynulých desetiletích o zakladateli této firmy a jeho díle i systému napsány generacemi odborníků. Nebýt této velké teoretické základny minulosti nemohl by žádný autor, a tedy ani já, zmoci od počátku a při tom nově tento předmět, neboť by to bylo fyzicky nemožné.

Aby kdokoli zůstal originálním ve svých názorech, musí se nejprve vymanit z tlaku existujících koncepcí jeho díla a pronikat až k původním zdrojům. Musí sledovat jak a v co se vyvíjely příčiny a následky jeho podnikatelských aktivit. Nejen to. Musí vážit nejen minulé aktivity T. Bati, ale musí znovu a znovu zvažovat čím a jak tyto činy minulosti mohou posloužit současnosti a budoucnosti dnešních podnikatelů. Nejde tedy jen o prohrabávání se v historickém "popelu" firmy. Z historie této firmy jsem vybíral pouze žhavé "uhlíky", od kterých si mohou připálit svíce svého poznání - a tím i jednání - současní naši mladí podnikatelé. Každý nový autor, pokud bude chtít napsat o T. Baťovi původní dílo, musí, jinak řečeno, začínat v mnohém ohledu vždy od počátku. Nejen to. Každý nový autor vždy musí při studiu jeho díla zaznamenat ty jeho stránky a aspekty, které hovoří k současnosti a pomíjet naopak to, co již patří jen historii. Vždyť mnohá fakta jeho života měla význam jen v době jeho života a svým uskutečněním přestala mít význam pro budoucnost.

Použitou literaturu uvádím v závěru knihy zvlášť. Přesto, že jsem veškerou uvedenou aj. literaturu svědomitě prostudoval a snažil se v ní nalézt informace směřující k odhalení substance Baťova systému, hned od počátku práce jsem se snažil o vlastní pohled na tento předmět. Zvláště v poslední kapitole jsem se snažil popsat T. Baťu jako vynikajícího průkopníka, tvůrce pokroku a mnoha novot, který viděl nově i vztahy lidí, dělbu práce ve výrobě, neustále přicházel s novými myšlenkami a činy, jimiž o řadu desetiletí předstihl svou dobu. Jeho způsob myšlení i jednání jsem vyložil v dobovém kontextu světového podnikání a snažil jsem se využít zejména to z nich, co je činí trvale aktuální.

****

Stojíme před otázkou, jak dál? Volá se u nás po vizích, po vyjasňování budoucnosti, k níž máme směřovat. Vytvořilo se u nás zdání, že směřujeme k lepší budoucnosti, ve skutečnosti jsme ji však zanedbali a dále žili z konzumace své vlastní podstaty. Formálně už máme většinu podniků v "soukromém" vlastnictví, ve skutečnosti jsou však v "rukou" fondů, které neví jak dál, natožpak "DIKOVÉ"; ti ani neví, že neví. Dokázali vystát fronty, aby se dostali k akciím, ale nyní se vše dostalo do mrtvého bodu a začalo se přešlapovat na místě. Bývalým socialistickým manažerům jde hlavně o přežití, ne o výkony, které jsou schopny obstát ve světové konkurenci. Oni sice tuší, že se něco musí stát, že stojíme před restrukturalizací všech hospodářských organizací, ale zároveň "cítí", že právě tato restrukturalizace přivede převážnou většinu z nich k pádu, ke krachu, k temné budoucnosti. Je to mj. důsledek skutečnosti, že v minulosti i současnosti se jen málokdo dostatečně věnoval dějinám tržního hospodářství a historii podnikání zvláště, aby se tím připravil na budoucnost.

Mezi lidmi je (a ještě bude) vyslovováno mnoho nejrůznějších názorů na to, jak, jakými cestami, prostředky a metodami bude možno překonat zaostalost, kterou jsme "zdědili" po více než čtyřicetileté nadvládě komunistů. V jednom ohledu se však tyto názory téměř neliší. Téměř všichni se shodují v názoru, že plně se vymanit ze společenské, hospodářské, technické, kulturní aj. zaostalosti nelze jinak, než návratem ke skutečnému podnikání.

Základní problém však spočívá v tom, že mnoho praktických podnikatelů sice v praxi podniká, ale zkouší své síly bez návodů, jak tuto činnost v praxi provádět. Mj. také proto tolik nových firem a podniků u nás v praxi vzniká, ale také velmi brzy zaniká, krachuje. V ČR máme více než jeden milión tzv. podnikatelů, tzn. lidí, kteří vykonávají tuto činnost na základě živnostenského listu. Znamená to, že prakticky každý desátý občan u nás je podnikatelem. Ale jak o tom svědčí statistika, z deseti podnikatelů jsou úspěšní jen dva. Navíc jen necelé jedno procento z těchto statisíců podnikatelů jsou podnikatelé výrobní, kteří nové hodnoty a služby prací vytváří. Všichni ostatní se rozhodli, že "zbohatnou" jen z obchodováním se zbožím, které někdo jiný ať už ve světě nebo u nás vyrobil. To však rozhodně není cesta vedoucí k celonárodnímu blahobytu. Až těchto "podnikatelů" bude podstatně méně, národu bude lépe. Čeho je to důsledek? A proč jen tak málo podnikatelů je úspěšných? Jde zajisté o vícepříčinný jev. Jeden z důvodů je nasnadě. Již na rozmezí 20. a 30. let tohoto století označil T. Baťa podnikání za zvláštní profesi. A chce-li kdokoli tuto profesi v praxi provádět a vykonávat ji s úspěchem, musí se této profesi, tj. vědě a umění jak prakticky podnikat, nejprve věnovat, připravit se na tuto činnost. To znamená, že než ji začne v praxi provádět, musí se jí předem věnovat studijně stejně, jak to činí lidé, kteří se věnují jiným náročným vědním oborům: technickým, přírodně i společensko vědním. Vždyť již po překročení hranice podniku přes 5O zaměstnanců přestávají být osobní zkušenosti každého podnikatele dostatečné. Kompetence tzv."selského" rozumu jsou příliš omezené na to, aby po organizačních, systémových, koncepčních a všech ostatních stránkách řízení mohl kdokoli řídit a rozvíjet podnik v souladu s objektivně působícími ekonomickými, politickými, sociologickými aj. ve společenských vztazích působícími zákony. Především z těchto důvodů dospělo např. vedení firmy REDA s. r. o. v Brně k závěru, že několik vedoucích pracovníků této firmy se podrobí ve školním roce l994/95 školení v aplikované ekonomii (podle amerických učebnic) a v systému podnikatelského řízení fy. Baťa. Když se vedení fy. REDA seznámilo s otázkami ke zkouškám postmaturitní třídy OA FDR v Brně ve školním roce l993/94, jeden z vedoucích pracovníků této firmy poznamenal: "My tímto školením musíme projít, protože o těchto otázkách sami nic nevíme." Tak došlo k zvláštnímu paradoxu: zatím co žáci této třídy OA FDR v Brně (tedy dealeři fy. REDA), kteří získali pro fy. REDA v roce l994 v rámci praktické části výuky aplikované ekonomie zakázky v hodnotě cca. 200 000 Kč mají již tyto teoretické základy za sebou (a mají z obou těchto předmětů známky na vysvědčení), vedoucí pracovníci této zatím úspěšné firmy by si dosud nemohli dovolit podrobit se těmto zkouškám. Mnozí podnikatelé i firmy se zcela přirozeně obávají možných chyb ve své praktické činnosti. Vždyť by pak za ně museli pochopitelně někdy i draze zaplatit. Předejít v podnikání mnoha praktickým chybám lze jen znalostmi, studiem, takovými poznatky, které zobecňují praktické zkušenosti tohoto snad vůbec nejnáročnějšího povolání.

Proč jsou tyto zkušenosti, poznatky a návody k podnikání tak důležité? Proto, že teprve jejich souhrnné, komplexní uplatnění v praxi umožní každému podnikateli zvýšit (společně s jeho spolupracovníky) zhruba nejméně trojnásobně výkonnost závodů, podniků, firem, jejich produktivitu práce, efektivnost, výnosy, využívání pracovní doby, hospodárnost provozů atd. To na jedné straně. Praktické uplatnění a využití podnikatelských teorií umožní - rovněž nejméně ve stejném růstovém poměru - urychlit např. lhůty při výstavbě nových výrobních kapacit, dodací lhůty zákazníkům, provádění inovací, údržbu techniky atd. atp. To vše ve srovnání s "námezdními" poměry, jak jsme je poznali v podnicích v dobách centrálního plánování, v totalitě. Předpokládá to ovšem jedno: naprosté vymýcení starých praktik podnikové praxe z vědomí lidí a vnesení podnikatelského myšlení do vědomí pracovníků. To je nutno učinit v takové míře, aby staré návyky a metody řízení i práce byly úplně odstraněny a plně nahrazeny myšlením podnikatelským.

Jistěže ne všechny podniky budou mít na to, aby mohli plně následovat velký příklad Tomáše Bati. Ale čím víc jich bude, tím lépe pro nás všechny. Už dnes je nám však jasné, že podnikání se teprve máme a musíme začít učit! Učme se proto hlavně a především u velmistra tohoto podnikatelského "řemesla", zakladatele této profese u nás. Lidí jako byl Tomáš Baťa se rodí na celém světě a za celé století jen několik, snad tolik, co by se dalo na prstech jedné ruky spočítat... Byl to "podnikatel podnikatelů", učitel všeho současného moderního podnikání. Tím spíš, že právě on rozuměl naší národní "povaze a duši" jako málokdo jiný a dovedl ji svými myšlenkami a činy vyburcovat a uvést je na pravé cesty skutečných podnikatelských úspěchů.

****

Přemýšlivý čtenář může - a zajisté právem - namítnout, že svět se přece po smrti T. Bati v roce 1932 nezastavil a zvláště v podnikání se v různých zemích a světadílech ohromně rozvinulo. Má i za této situace vůbec cenu dále studovat Baťovo dílo? Má, jistě má, vždyť k mnohým zkušenostem, k nimž dospěl a které si v praxi ověřil T. Baťa teprve dnes a znovu dospívají podnikatelé v nejrůznějších zemích. Plným právem mohl syn T. Bati - T. J. Baťa poznamenat: "Když pozoruji dnešní rozvoj věd o řízení průmyslu, nevycházím z údivu nad jasnozřivostí mého otce při budování podniku. Svými tehdejšími vynálezy vědeckého řízení práce a používání jejich výsledků pro zlepšování obchodních a sociálních služeb, předstihl svoji dobu o více než půl století." Tento výrok nemusí vyznít pro některé čtenáře plně přesvědčivě. Vždyť jde o myšlenku syna velikého otce, zakladatele firmy. Ten, kdo snad pochybuje o pravosti i správnosti této myšlenky, o její objektivní hodnotě, pro toho snad bude směrodatnější již jednou v záhlaví tohoto úvodu uvedená myšlenka děkana Fordhamské univerzity v USA A. Taylora. Ten zdůraznil (a učinil tak v roce l990, tedy z hlediska historie nedávno!), že východiskem při zakládání středoevropské školy podnikového řízení musí být zkušenosti systému Baťa, založeného na nezávislosti na bankách a burzách. Současné vedení fy. Baťa vyvíjí u nás nevšední iniciativy již od listopadových událostí v roce l989. I přes značné komplikace s tzv. restituovaným majetkem se tato firma hned dala do rozvoje výroby a prodejní sítě svých prodejen po celé ČR. T. J. Baťa se stal u nás zakladatelem nadace Baťa - mladí podnikatelé. Tato nadace dala podnět pro mnoho škol po celé ČR (VŠ, OA, průmyslových škol, gymnázií, SOU atd.) k tomu, že tisíce žáků těchto vzdělávacích institucí začalo u nás studovat podle amerických učebnic Junior Achievement, Aplikovaná ekonomie. Mj. také tímto způsobem předává fy. Baťa podnikatelské teorie našim mladým lidem, kteří jsou přímými nositeli budoucnosti v naší zemi. Doba, v níž žijeme, není snadná. V takovém společenském převratu v němž v současnosti procházíme, dochází k velkým střetům pokrokových a reakčních sil, ke snaze starých vládnoucích vrstev nevyklidit mocenské pozice novým silám atd. atp. Také tato kniha přichází do této velmi složité doby: někdo dnes žije vidinou rychlého a snadného zbohatnutí a to bez ohledu na použité metody a prostředky, které byly k zbohatnutí použity. To se zvláště týká některých mladých podnikatelů, jimž je kniha určena a kteří proto, že začínají podnikat bez vlastních zkušeností se domnívají, že tím, že se domohli určitého majetku je jim již i vše ostatní dovoleno. Kniha přichází v době, kdy místo poctivé práce a služeb dává převážná většina současných podnikatelů přednost obchodu, kvete "butikářství", navíc nepříliš solidní. Situaci komplikuje světová hospodářská krize, která je sice označována za pouhou recesi, začínající vykazovat známky určitého hospodářského oživení. U nás je však tato hospodářská situace doprovázena násilím, podvody a značným nárůstem kriminality a zločinnosti. Spolu s odbytovými potížemi a se zákonem o bankrotu ještě naroste nezaměstnanost. Ve společenském vědomí je po krachu komunismu prázdno. Uprázdněné místo namnoze obsadil primitivní a krátkozraký pragmatismus, který jen prohlubuje existující rozvrat hodnot. U mnohých soudných lidí vyvolává tato situace obavu, zdali je vůbec možno v takovém prostředí prorazit s poctivým podnikáním, s poctivostí vůbec, pracovitostí, čestností, spravedlností a dalšími skutečnými hodnotami, i když právě titíž soudní lidé vědí, že v každé době a za všech okolností je třeba o prosazování kladných hodnot intenzívně usilovat. Je sice pravda, že pomocí tzv. kupónové privatizace jsme dosáhli v porovnání s jinými zeměmi tzv."komunistického bloku" jistého předstihu v privatizaci národního hospodářství, ale tento "předstih" se již z krátkého historického odstupu zřejmě ukáže jako velká brzda hospodářského rozvoje, protože např. vlastnictví akcií podniku, na který nemají jejich držitelé žádný hospodářský vliv, rozhodně nebude tím "motorem", který by mohl sehrávat úlohu skutečné hnací síly pro rozvoj podnikání s výrobky a službami, o něž je u nás i ve světě zájem. Navíc vlastník akcií z kupónové privatizace v podniku z Aše nebo z Karlových Varů nemá žádným způsobem možnost ovlivňovat třeba hospodářské dění na veletržním výstavišti v Brně. Stejně je tomu naopak u vlastníků akcií v Brně vůči podniku v Karlových Varech. O skutečnou výnosnost akcií v podniku může mít zájem jen člověk, který v daném podniku pracuje, jeho akcie vlastní a pobírá z nich dividendy. Tuto skutečnost pochopili zřejmě mnohem lépe v procesu hospodářských reforem v ČLR, než naše vláda pomocí metody kupónové privatizace. Jen přímý vlastník akcií podniku může v podniku jednat jako pečlivý a svědomitý hospodář, neboť je spoluvlastníkem (akcionářem) podniku, v němž pracuje. V hlubokém propadu se u nás stále ocitáme nejen v oblasti HDP, ale i v produktivitě práce (dosahujeme zhruba jen 3O% úrovně produktivity běžně dosahované v pokročilých zemích), máme nízkou efektivnost výroby, zastaralé technologie, výrobní techniku atd. Stále jen přerozdělujeme hodnoty namísto jejich skutečného vytváření. Aktivní saldo v zahraničním obchodě si "vylepšujeme" prodejem surovin, levnou pracovní silou, výprodejem podniků do zahraničí atd.

Baťa byl a zůstává skutečným tvůrcem skutečných hodnot. V knize je na několika místech ukázáno, k čemu T. Baťovi sloužil kapitál a jaký vztah k němu měl. Z toho lze odvodit i jeho vztah k finančním institucím, k finančníkům a naopak. Jestliže si např. tyto vztahy závislosti a postoje T. Bati ujasníme, rázem pochopíme jednu z hlavních příčin, proč právě baťologii nebyla u nás dosud plně dána zelená a proč lidé, kteří ji prosazují, narážejí na značné potíže. Podíváme-li se však na tento problém z pohledu historie úlohy podnikání a smyslu života vůbec, hned si ozřejmíme, že přes všechny nástrahy, překážky a potíže je v tomto úsilí třeba s rozvážnou baťovskou houževnatostí až statečností důsledně pokračovat. Až se čtenář začte do knihy hlouběji pozná, že sám T. Baťa musel překonávat mnohem obtížnější problémy, než stojí dnes před námi. A zatím co on sám musel při zakládání svého podnikatelského systému vše teprve ověřovat, přezkušovat, prověřovat atd., my dnes máme již v ruce všechno, k čemu se on sám musel pracně propracovávat. My máme totiž v ruce to hlavní, tzn. jeho návody k podnikatelské činnosti. Nebylo vždy snadné odhalit ani vyložit podstatu ani další součásti Baťova systému. Vyžádalo si to obtížné studium, hledání pramenů v archivu této firmy ve Zlíně , archivu, který je pro každého badatele o tomto předmětu dolem plným myšlenkových pokladů. Mnohé z pramenů, z nichž jsem čerpal, nebyly snadno k nalezení a dvě pracovnice tohoto archivu pí. M. Šustková a K. Raková musely nejednou vynaložit nemalé úsilí, aby dokázaly vyhovět mým často obtížným a pro ně samotné snad ne vždy plně pochopitelným požadavkům. Bez jejich přispění by kniha v této podobě nemohla vzniknout. Za to si zaslouží mé ocenění a dík.

Dík i uznání za mnohostrannou podporu při psaní této knihy si zaslouží také má milá žena Alena a dále Ing. Zuzana Procházková, která mi napomohla k jejímu vydání mimo jiné tím, že mne zasvětila do využití počítače při jejím přepisování do konečné podoby. Cenné připomínky ke strojopisu této práce mi předali prof. Dr. Ing. V.Hoffmann, CSc., Ing. Josef Fárka, Ing. B. Staněk, Ing. F. Běhal, Dr. L. Poledno a Prof. Ing. Dr. Milan Zelený z Fordhamské univerzity v USA. Jestliže i přes takovou péči, úsilí a při respektování většiny připomínek recenzentů nalezne zde čtenář ještě nějaký nedostatek, omyl, nebo že zde nenalezne všechno, na čem má sám zájem a co v knize marně hledal, ať mi laskavě promine tyto nedostatky. Pokusil jsem se, seč mé síly stačily, shromáždit, uspořádat a vyložit to, co bylo a je známo o zakladateli firmy Baťa. Ale bádání si vždy vyhrazuje nějaké překvapení a může se stát, že další badatelé nad touto podnikatelskou osobností naleznou prameny, které mé pozornosti unikly. Jestliže někdo z nich pak napíše lepší knihu o Baťově podnikatelském systému, já se z toho budu radovat první. Vždyť je snad opravdu nemožné takového giganta tvůrčí vůle, jakým byl Tomáš Baťa, plně zmoci a popsat ho v jedinečnosti jeho stále trvající podstaty.

Tuto knížku jsem připsal mladým, začínajícím, současným podnikatelům. Jsou to oni, kteří vyrůstají mezi námi staršími a starými a mění a dobývají život, veřejné mínění a moc. Aniž bych jim chtěl lichotit, je právě o této generaci pravda nad slunce jasnější: tato generace nemá v čem pokračovat, musí teprve všechno vytvořit. Kéž by jim tato knížka v jejich úsilí aspoň trochu pomohla. Tolik jsem považoval za vhodné říci k této práci úvodem.

V Brně v roce l994

M. S.